Ronov

Hrad Ronov na výrazné čedičové homoli se v písemných pramenech připomíná poprvé k roku 1429. Tehdy však šlo nejspíše o malý hrad na vrcholovém skalisku, tvořený snad pouze obýtnou věží. Tu až po husitských válkách obestavěl novým vnějším opevněním Vilém z Illburku. Nové ohražení předělovala příčná hradba na dvě části. Dělostřeleckou obranu zajišťovala vystupující prvá brána, mělká obdélná bašta, čtverhranná obytná věž, polookrouhlá věž a částečně vystupující budova. Obranný ochoz hradeb nebyl ještě průběžný, mezi jednotlivými stavbami tvořil samostatné úseky. Celá podoba hradu je odrazem komplikovaného hledání účinného obranného systému v prudce se měnících podmínkách pohusitského vojenství. Na Ronově se setkáváme i s jedněmi z nejstarších klíčových střílen pro ruční palné zbraně u nás. Poloha hradu na vysokém kopci, diktovaná snahou o bezpečnost před případnýml ostřelováním způsobila, že byl hrad těžce dostupný. To spolu se změněným životním stylem vedlo majitele Ronova ke stavbě tvrze a později zámku v Stvolinkách u paty hradního vrchu. Ronov byl ještě nějaký čas udržován, ale na počátku 17. století byl již zříceninou.

ronov.jpg (50590 bytes)

Zpět